K napsání tohoto článku mě vedl telefonát s paní, která sháněla „psychologa“. V průběhu hovoru ale upřesnila, že hledá diagnostiku pro svou dceru (tedy psychologické testování zaměřené na stanovení či vyloučení diagnózy). Obrátila se přitom na mě, přestože nabízím psychoterapii.
Takovýto telefonát nebyl ojedinělý. Já i mí kolegové psychoterapeuti i psychologové se s podobnými hovory setkáváme poměrně často. Uvědomuji si, že v těchto pojmech panuje mezi klienty velký zmatek – a není se čemu divit. Pokusím se proto stručně a přehledně vysvětlit rozdíly mezi jednotlivými profesemi a službami.
Psycholog
Psycholog je absolvent jednooborového studia psychologie na vysoké škole (titul Mgr.). Bez dalšího specializačního vzdělání může pracovat například v pedagogicko-psychologické poradně, speciálně pedagogickém centru, jako školní psycholog, v sociálních službách, ve vězeňství nebo u policie, ve větších firmách aj.
V průběhu praxe si obvykle dále doplňuje vzdělání (kurzy, školení, krizová intervence, psychoterapeutický výcvik apod.) podle zaměření své práce. Jednoduše řečeno: psycholog bez dalšího vzdělávání poskytuje především poradenství.
Klinický psycholog
Klinický psycholog má vystudovanou psychologii (Mgr.) a následně absolvoval přibližně pětiletou specializační přípravu zakončenou atestací ve zdravotnictví. Přestože pracuje ve zdravotnictví, není lékařem.
Může poskytovat diagnostiku, poradenství a – pokud má psychoterapeutický výcvik (případně i funkční specializaci z psychoterapie) – také psychoterapii. Ta může být za určitých podmínek hrazena zdravotní pojišťovnou.
Psychiatr
Psychiatr je lékař (MUDr.) se specializací v psychiatrii. Je oprávněn stanovovat diagnózy a předepisovat léky. Pokud absolvuje psychoterapeutický výcvik, může vedle farmakologické léčby poskytovat také psychoterapii (i ta může být hrazena pojišťovnou).
Psychoterapeut
Pojem psychoterapeut není v Česku upraven jedním samostatným zákonem. Ve zdravotnictví je psychoterapeutem nejčastěji psycholog (Mgr.) nebo psychiatr (MUDr.), který má absolvované další jasně definované vzdělání – zejména psychoterapeutický výcvik a často i další specializaci.
Mimo zdravotnictví není přesně stanoveno, kdo se může psychoterapeutem nazývat. Obecně by však měl mít vysokoškolské vzdělání v humanitním oboru (např. psychologie, sociální práce, pedagogika) a musí absolvovat komplexní akreditovaný psychoterapeutický výcvik (trvající zpravidla 5–7 let) – poté může poskytovat psychoterapii.
Od léta 2026 vstoupí v platnost živnost „poradenská psychoterapie“, která jasně stanoví podmínky pro výkon této profese (více např. zde: czap.cz).
Terapeut
Pojem terapeut není zákonem chráněný. Obecně označuje člověka, který poskytuje nějaký druh terapie. V praxi se tak může označit téměř kdokoliv – proto je vždy důležité zajímat se o jeho vzdělání a výcvik.
Rychlý přehled jednotlivých odborností
- VŠ jednooborová psychologie (Mgr.)
- Poskytuje poradenství (bez dalšího vzdělání)
- VŠ psychologie + specializace ve zdravotnictví (atestace)
- Diagnostika, poradenství, psychoterapie (s výcvikem)
- Lékař (MUDr.) s atestací z psychiatrie
- Uděluje diagnózy, předepisuje léky, psychoterapie (s výcvikem)
- VŠ humanitního směru + komplexní výcvik (5–7 let)
- Poskytuje psychoterapii
- Označení pro kohokoliv poskytujícího jakýkoliv druh terapie
- Vždy prověřujte vzdělání a výcvik
Hezké a přehledné rozdělení podle druhu pomoci i konkrétních služeb najdete například na webu: Nevypusť duši.